Naše první pečená kachna

20. listopadu 2013 v 19:36 | ada.cat |  Manželství je radost
09a5e2a11bea20817477e0b1dfe2cc211ec8f
Když jsem začala bydlet s Jirkou, tak asi za tři týdny společného žvota projevil přání dát si na velikonoce pečenou kachnu se zelím.
Což o to, udělat ji umím, ale žádnou jsem neměla a v místním řeznictví byla za hříšné peníze.
Jiřík se však projevil jako chlap a že milou kačenu koupí on. Koupil dvě krásné v Kauflandu a za velmi lacino.
Když vyslechl chválu na svou osobu a mou odu na radost že bude žranice, žačal vyprávět jak ji koupil.
Představte si partu klempířů vrazící v montérkách do kauflandu…
Jeden šel v předu a rozrážel dav téměř běsnících důchodců. Druhý vybíral kachny pro všechny a ten třetí brzdil, opět nad levným zbožím běsnící dav.
Neumím přesně popsat jeho vyprávění, ale smíchem jsem se málem po - urinovala.
Den před vysněným obědem jsme jeli do jeho rodiště, kde mě Jiřík chtěl představit svým kamarádům, jenže se to trošku protáhlo, kluci šli na šipky a já raději jela předposledním vlakem domů.
Přišla jsem domů, rozdělala jsem si pivko a nechtělo se mi spát. Tak jsem bafla kačku, nasolila, nakmínila a šoupla jí do trouby péct.
V telce dávali nějaký horror a já že se při pečení na něj budu dívat. Asi po 3/4 hodince jsem kačenku podlila pivečkem a zmírnila teplotu. Vonělo to báječně a já se dál dívala na telku, jenže bohužel už jsem se pohodlně natáhla na gauč…
Vaše tušení je správné - usnula jsem jako špalek.
Když jsem se asi za hodinku probrala, voněl byt jako nebeská mana, já si chvílečku libovala a pak jsem příšerně zařvala.
KACHNÁÁÁÁÁ !!!
Vylítla jsem jak bodnutá, málem urvala dvířka od trouby a čekala katastrofu.
Kachnička sice byla trošku na vršku vysušená, ale bezvadná. Hezky si libovala v sádle a nic jí celkem nebylo.
Tak jsem sádlo odebrala, kačku podlila černým pivečkem, a na chvilku jsem ji otočila. Ta nasákla do sebe kousek pívka a po vrácení do původní polohy byla výstavní.
Jirka přišel domů a chválil jak jsem šikovná, divil se že jsem si troufla skoro v půlnoci začít péct, že on by u toho usnul a vše by spálil.
Já se dmula pýchou jaký jsem pašák a mlčela jak partyzán.
Druhý den jsem uvařila knedle a zelíčko, ohřála kačenku, a věřte, že si Jiříček šmakoval, že takovou krásně upečenou kačenku nikdy nejedl.
Nikdy jsem se nepochlubila, jak to vlastně tehdy bylo.
Download PDF
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama