Srpen 2009

Oheň je tvým osudem-Barbara Erskinová

7. srpna 2009 v 11:26 | ada.cat |  Knihy do kterých jsem se zamilovala
Romantický historický román,jehož dějištěm je Anglie,Wales a Skotsko ve 13.století.V čase bojů o trůn se odvíjí životní příběh velšské princezny Eleyne,zrozené za požáru hradu na ostrově Anglesey,kdysi bájném sídle keltských kněží.Už v dětství byla Eleyn provdána poprvé,prožila pak ještě tři další manželství,z nichž jen to poslední bylo šťastné, a poznamenal ji vášnivý milostný vztah se skotským králem.Hrdinčiny prohry i vítězství jsou vylíčeny na pozadí skutečných dějin,blrilantní vypravěčka Barbara Erskinová však i tentokrát vsadila na silný lidský osud.

O Isobel z Buchanu a událostech,jež následovaly po dobytí Kildrummy,vypráví kniha Království stínů.Kniha Oheň je tvým osudem je o Eleyn z Mar,matce Isabely,první manželky krále Roberta Bruce.Hraběnka Eleyn z Mar byla prababičkou Isobel z Buchanu.
Doslov
Donald,malý hrabě z Mar,byl jako zajatec odvezen do Anglie,kde jej jeho věznitelé drželi na bristolském hradě,i když historické prameny nás ujušťují že pro své mládí nebyl ukován v řetězech.Později byl vychován u anglického dvora,kde věrně sloužil králi Eduardovi II. Do Skotska se vrátil teprve roku 1327.V roce 1332 už byl ustanoven skotským regentem a ujal se vlády namísto osmiletého prince Davida II.
Donaldova sestra Eleyn(takto se psala Eleynina vnučka) se provdala za lorda Johna Menteitha.Jejich matka Christian Bruseová přežila několikaleté anglické vězení a provdala se potřetí za Andrewa Murraye Bothvella.Zemřela kolem roku 1357 a byla pochována ve své mariánské kapli v Gariochu.
Král Robert měl sice s královnou Elizabeth syna,který v roce 1329 zdědil otcovo království jako David II.,avšak zemřel bez potomků a tak skotský trůn jako král Robert II. zdědil syn Marjorie Bruseové a Waltera Stewarda.Byl prvním králem z rodu Stuartovců.Enionovo proroctví tak došlo naplnění.
Hrad Kildrummy milované sídlo hraběnky z Mar

Výňatek z autorčiny poznámky:
U historického tématu existuje vždy konflikt mezi fikcí a dějinnou skutečností.Smířit tyto protiklady,aniž se člověk příliš zpronevěří pravdě,je jednou z největších rozkoší,jaké autorovi poskytuje historická látka.Doufám proto,že se mi podařilo napsat příběh,který zaujme a zároveň bude vypadat důvěryhodně.
Eleyne,taková,jakou jsem ji zde zpodobnila pravděpodobně neexistovala.Kdyby žila,musela by to být žena typu Eleanor Akvitánské-silná,energická,plodná,zdravá a dlouhověká! Musela by to být úctyhodná žena.Mít ji mezi svými předky mě naplňuje hrdostí.

Jak jsem honila ochranku v obchodě

6. srpna 2009 v 13:14 | ada.cat |  Co život přináší i odnáší
Mám bezvadnou kamarádku Marušku,máme podobné názory na život,podobné zájmy,podobné muže já mám Pavla,Maruška Petra...Můj manžel pracuje ve stejné firmě jako Maruška a díky němu jsme se seznámily,jejího Petra jsem viděla pouze na fotografii.
V předvečer Maruščiných narozenin jsem jela do města abych jí koupila dárek,mým úmyslem bylo juknout do starožitnictví,nebo malý krámek s hezkými věcmi.Nakonec jsem ale zaplula do Bílé labuti.Kroužím tam jako Babočka admirál a hledám,slídím nakonec jsem vybrala repliku starožitného hrnečku,protože Maruška je vášnivá sběratelka hrnečků.
Byla tam bezvadná prodavačka a tak jsme v rychlosti probrali jak jde život a takové to ženské blá-blá...když tu jsem si všimla muže z ochranky.Chvíli jsem na něho civěla a při placení se ptám té prodavačky zdali neví jak se ten pán jmenuje křestním jménem.Paní se otočila na sousedku,ale ta jen pravila že se s nima občas baví,ale podívat se mu na jmenovku ji nikdy nenapadlo.A jako proč mě pán tak zajímá?...tak jsem jim řekla že jestli se nepletu tak ty hrnečky jsou pro jeho přítelkyni...dámy vykulily oči a začali pozorovat co z toho bude.
Vyrazila jsem tedy velice nenápadně na průzkum...pán ale na chvilinku někam zmizel a proto že jsem malá tak jsem si stoupla na špičky a zakroutila hlavou jako korouhvička.Pán se objevil,tak hurá za ním a hlavně nenápadně...
Vyrazila jsem proti němu,že se mu podívám na jmenovku,ale on uhnul mezi regály...nejdříve si asi myslel že jsem zlodějka,ale po malé chvíli zjistil že ho vlastně naháním a začal se mi vyhýbat... Ještě asi dvakrát jsme takto obkroužili pár regálů a on se zastavil u prodavačky u které jsem nakupovala.To už jsem nevydržela,lítla jsem za ním a viděla jméno Petr.Podíval se na mě a já mu povídám:"promiňte,nemáte náhodou doma Marušku?"...Vykulil oči a zablekotal "no...to mám..."Usmála jsem se na něj a povídám mu:"Já jsem Jana...od Pavla...,jé...aha tak to jó...ale my se přece neznáme...Já vím,ale viděla jsem Vaši fotku,Maruška ji má v penežence.Vůbec nechápal jak jsem ho mohla poznat,chvíli jsme si povídali,pak jsem ho poprosila aby neříkal Marušce co jsem kupovala to aby měla překvápko a odešla jsem z obchodu.
Přišla jsem domů a vyprávím vše manželovi který taktéž nechápal jak jsem mohla Petra poznat a zavolal Marušce.V životě jsem ji neslyšela se tak smát,řehnila se jako kobyla...
Druhý den mi vyprávěla co jí Petr hlásil a nasmály jsme se znovu.

Více smajlíků ke stažení
<div><a href="http://www.celysvet.cz/smajlici-ke-stazeni--prace-druhy?pozice=80" title="Smajlíci ke stažení: Práce: Druhy">Smajlíci ke stažení: Práce: Druhy :::</a></div>