Červen 2009

Strach má velké oči

16. června 2009 v 18:01 | ada.cat |  Co život přináší i odnáší
Nepatřím k ženským které by nešly samy v noci lesem aniž by se při tom znečistily strachy.Znám přírodu a vím které strašidelně znějící zvuky komu či čemu patří a v noci v lese mě může vylekat tak divoké prase,které stejně nejspíš uteče a myslivec který sedíc na posedu klepe kosu,klimbá a popíjí rum a to jen proto že střílí po tom co se hne.A protože když se drápu do kopce funím jako když prase leze z bukvic mám z něj strach.
Když jsem dostala mimořádnou dovolenou rozhodla jsem se vyrazit na vandr sama bez jakýchkoli obav.Ten pátek jsme měli s klukama domluveno že pojedeme na Ameriku a tak jsem se nikam jinam nechystala a vyjela tím směrem také,s úmyslem že nepojedu až na Karlštějn,ale vystoupím třeba v Třebáni a celý den budu putovat jak se mi zachce,večer skočím do hospůdky,zahraju štamgastům pár cajdáčků aby bylo veselo a taky na pivko,přespím někde kde se mi to zrovna bude líbit a v pátek než přijedou kluci budu mít třičtvrtě dne abych si sama a v klídečku bez vtipných poznámek o Haničce,Hagenovi atd.prolezla štoly.
První den proběhl přesně podle mých plánů i v hospůdce se hezky zadařilo,po té co jsem dědkům zahrála Teče potůček bublavý,pár Žižkovských odrhovaček a přidala nějakou sprostonárodní jsem se o placení pivka nemusela starat a nádavkem jsem dostala i pořádný talíř guláše a štamprdličku.Vyspala jsem se v lese za vsí a ráno po zbagrování chleba s paštikou jsem pokračovala dál do štol.Potulným tempem jsem se navečer dostala do štol,nabrala si v Hagence vodu na polívku a utábořila se na Liščárně,rozdělala oheň,nadlábla se,pobrnkala na kytaru,zahrabala se do spacáku a usnula spánkem ucaprtaného tuláka.
V noci mě ale probudilo cosi divného...nejdříve jsem si myslela že semi to zdálo a tak jsem se jen otočila že budu chrnět dál...jenže...podivné zvuky zazněly znovu a blíž...doprčic...co to je? Už jsem byla naplno vzhůru,uši našpicované a za chvilečku znovu a už jsem věděla že někdo je u mě ve štole,protože zašustila plachta,kterou jsem roztáhla na zem proti vlhkosti...Srdce mi tlouklo jako o závod a skutečně jsem se bála. Opatrně jsem sunula ruku pod hlavu,kde jsem měla velkou kovovou baterku s úmyslem jak na mě kdokoliv šáhne křápnu ho s ní mezi oči.Štrachání a křupání bylo slyšet stále,já nachystaná k obraně,ale útok nepřicházel.Strachy jsem už byla málem po****-víte co,když jsem se osmělila,rozsvítila a světlo baterky prudce namířila směrem odkud vycházely podivné zvuky...U stěny štoly na mě civěla dvě velikánská,vykulená kukadla...Já se po**ru...ulevila jsem si nahlas nadávkou a všechen strach byl pryč...a ta kukadla i s jejich majitelem také...Jak jest každému známo,plch je velmi plaché zvířátko.
Večer dorazili kluci a já husa jsem jim vyprávěla svůj noční horror...umíte si představit jak si mě ti syčáci dobírali... Více smajlíků ke stažení

Více smajlíků ke stažení

Delirium tremens

15. června 2009 v 12:11 | ada.cat |  Co život přináší i odnáší
Nepatřím k abstinentům,ani nejsem alkoholik ale občas se situace tak trochu vymkne a ostuda je na světě.
Mám dva bezvadné kamarády Mirka a Viktora bezva kluci kteří nezkazí žádnou legraci a jako opravdoví kamarádi potěší,pomůžou,poradí a nezradí.Proto jsem s radostí přijala jejich pozvání na soudek pivka.Na večer jsem skočila na kolo a frčela s kytarou na zádech za nimi,kolo jsem zaparkovala u nich v chodbičce a hurá na bezva zábavu.Večer krásně plynul,pivečko bylo jako křen,ale jestli jsem se málo večer najedla,nebo jsem byla víc unavená...zkrátka mi to nesedlo tak jak mělo a já se poctivě namazala.To by zas tolik nevadilo,spát jsem měla u kluků a oni by mě nikde nenechali samotnou.Jenže v mojí makovici se urodil nápad že pojedu domů a pojedu a pojedu.... Čapla jsem kolo a byla jsem v čudu...Mirek se mě sice pokoušel zarazit,leč vše marno...Tak si nabij hubu káčo pitomá...
Ráno jsem se vzbudila a měla pořádnou žízeň,pořádné kafe a láhev minerálky všechno napravila a odpoledne jsem se vydala ke klukům pro kolo.Přicházím k jejich domu a Mirek akorát šel po cestě na zahradu...počkal ma mě a povídá mi:Kde máš kolo?...Kdeby...přece u Tebe...Tady není,říká Mirek a já se na něj šklebím aby si ze mě neutahoval...Mirek ale koukal vážně a Viktor jeho slova potvrdil...Sakra...to je v háji...bez kola jsem jako bez ruky,na čem budu jezdit do práce?No nic holt jsem si takovou kaši navařila,kolo jsem si nechala doma před barákem a někdo mi ho ukradl.
Sedím s klukama na zahradě u kafíčka a najednou vidím jak jde kluků bratranec který je městský policista a volám na něj s prosbou kdyby někdo přivedl na policii nalezené kolo přece ví jaké mám tak aby mi vzkázal po klukách.Se slibem pomoci šel do služby.
A svůj slib také splnil.Zjistil,že nějaké kolo je na státní policejní služebně a podle popisu by to mohlo být to moje.Jenže já jsem se strašlivě styděla a proto jsem dala Mirkovi svou občanku a poprosila ho aby mi tam zašel.Kolo bylo moje,Mirek ho popsal i poznal a policista mu řekl že kolo našli u továrny v příkopu.Mirek mu tedy vysvětloval,že jsem se asi šla vyčůrat a na kolo zapoměla...Policista...tušil asi proč jsem kolo zapoměla a když Mirek podepisoval protokol o převzetí četl důvod ztráty kola-delirium tremens.Hanbou bych se propadla.

Více smajlíků ke stažení

Facka

12. června 2009 v 14:34 | ada.cat |  Co život přináší i odnáší
Na vandry jsem začala jezdit když mi bylo šestnáct let.Jezdila jsem léta každý víkend s bezvadnou partou.Na mých toulkách jsem poznala pravé kamarádství,krásu přírody a zažila spoustu krásných i úsměvných historek.Tahle je ovšem úsměvná až po pár letech.
Každý pátek jsem nacpala usárnu do skříňky v práci a po směně ihned mazala na vlak a zbohem civilizace až do neděle.Jezdila jsem do Hradce,kde jsem se sešla s prvními kamarády a dál jsme většinou pokračovali do Orlických lesů,hor a strání.V obci Ostroměř jsem musela přestoupit na vlak na Hradec Králové,spoj navazoval,v Hradci byl čas na pivko,sraz s kamarády těšila jsem se a vždy vyjížděla s dobrou náladou za každého počasí.Vypadala jsem jako všichni trampové...usárna,žracák,klobouk pod ním schovaný culík.a nezbytnou kytaru...vlastně jako kluk.
Vystupuji z vlaku,přede mnou korpulentní dáma věku mojí maminky,čekám až paní sleze z vysokých schůdků vagónu a pak hop a už stojím na perónu...Než jsem se však stačila rozhlédnout,přistála mi na tváři facka,že by se za ni nemusel stydět pořádný chlap...Vytřeštila jsem oči,do kterých mi okamžitě vyhrkly slzy...a...něco nesrozumitelného jsem koktala...Ta paní co vystupovala přede mnou hlasitě nadávala a šermovala mi rukou před obličejem tak rázně až mi srazila klobouk...V tom ale vytřeštila oči i ona...Cooo...jsem vám udělala??? vykoktala jsem konečně se slzami v očích...Paní s očima na vrch hlavy vyhrkla:Ty jsi děvče ...Já...víš...ono...promiň...já nevěděla,myslela jsem že jsi kluk...hajzlík...Obě jsme na sebe nechápavě civěly...
A protože paní jela také do Hradce,a mrzelo ji,že s takovou razancí dala facku děvčeti,šly jsme spolu a spolu se i posadily a konečně jsme přišly věci na kloub.
Paní vystupovala těsně přede mnou,já sice chvíli počkala až sleze,nicméně krk mojí kytary se dostal nepozorovaně pod její sukni a paní byla dole,já ještě nahoře a sukně taky nahoře...Paní si myslela že jsem kluk a že je to schválně a tak mi jednu poctivou přišila.
A protože paní opravdu hodně mrzelo,že uhodila děvče,koupila mi na cestu v kiosku psssst...placatici rumu na cestu a velikou čokoládu.
Více smajlíků ke stažení Více smajlíků ke stažení


<div><a href="http://www.celysvet.cz/smajlici-ke-stazeni--priroda-ostatni" title="Smajlíci ke stažení: Příroda: Ostatní">Smajlíci ke stažení: Příroda: Ostatní :::</a></div>

Jak přeformátovat obrázky.

4. června 2009 v 16:28 | ada.cat |  Slasti a strasti s počítačem
Chcete si vložit obrázek do blogu a ono to nejde,protože to podporuje jen formát JPG,nebo JPEG,jenže jak na to?

Ve své složce máte uložený obrázek ve formátu gif
1)Kliknete 2 krát na obrázek a objeví se v samostatném okně
2)Pravým tlačítkem myši kliknete na tento obrázek
3)Otevře se vám okno,klik pravým tlačítkem myši na uložit jako...
4)Otevře se okno,dole je napsáno uložit jako typ:
5)Levým tlačítkem myši kliknete na šipku s nápisem rastrový obrázek bmp
6)Klik na uložit

Ve své složce máte nyní obrázek ve formátu bmp
1)Klikněte dvakrát na obrázek
2)Obrázek se otevře v novém okně
3)Dole jsou ikonky,klik levým tlačítkem myši na ikonku kopírovat(ikonka třetí z prava)
4)Otevře se nové okno a nápis uložit jako typ:
5)Klik levým tlačítkem myši na JPEG
6)Klik na uložit
Zbylá okna pozavírat a přeformátovaný obrázek máte připravený ve své složce.

Jak vkládat obrázky a videa na nástěnku lidé.cz

4. června 2009 v 15:17 | ada.cat |  Slasti a strasti s počítačem
1)Klik na obrázek který najdeš na nástěnce
2)Počkat až se to otevře a vybrat si obrázek
3)Klik na nápis ukázat URL nebo WIKI,HTML tag pro tento obrázek
4)Otevře se okno s hatmatilkou
5)Najdeš nápis HTML tag,pod ním je hatmatilka
6)Poklepáním levým tlačítkem myši zamodřit
7)Klik pravým tlačítkem myši objeví se rámeček
8)Klik pravým tlačítkem myši na kopírovat
9)Vložit do nástěnky

Jak vložit?
1)Otevřeš si svůj nebo kamarádův profil
2)Klik na vložit příspěvek
3)Klik pravou myší otevře se okno
4)Klik levou myší na vložit
5)Objeví se titam to co jsi na kopírovala dlouhá hatmatilka
6)Klik na odeslat a je to

Jak vkládat videa?
Opět si klineš na video vložené od kamaráda do Tvé nástěnky
nebo si otevřeš YouTube a vybereš si písničku či video
u videa kopíruješ stejným postupem kód s kytičkou vložit,nebo embed

U obrázků pro vkládání přímo na lidé.cz(najdeš vyhledavačem)
kopíruješ přímo celý hatmatilkový nápis.

Co máš nakopírováno,neseš si na myšce a můžeš stejný obtázek vložit na libovolný počet nástěnek,dokud nenakopíruješ něco jiného.

Stejným způsobem se kopírují a vkládají i texty.