Pověst o Prklíně

16. ledna 2009 v 12:00 | ada.cat |  Pohádky a pověsti z východu Čech

Mezi Roztoky u Jilemnice a Karlovem je malá ves Prklín. Když jedete z Roztok, tak po vaši levé ruce odbočuje cesta k domu a u něj je nápadný kopeček. Je to místo, kde kdysi stávala tvrz Prklín, které se říkalo také Perklín. Nezbylo z ní nic jiného, než smírčí kříž, který zde byl zřízen na paměť smrti dcery místního zemana, která spadla z okna, když mávala své sestře. Pochází z 15. století.

Křížový kámen v Roztokách u JilemniceTiskE-mail
František Mikule
Kdysi dávno byla na tomto místě tvrz, která se rozkládala mezi obcemi Roztoky a Karlov. Pevný hrad, zvaný Prklín, byl v držení podkrkonošského župana z českého kmene Charvátů. Sídliště u hradu bylo obehnáno kolovou hradbou. Není již nikoho, kdo by si to pamatoval. Co zbylo po dřívějším hradu? Snad názvy v okolí. "Masné krámy" u vesnice Žďáru, "Božnice" u Roubenky nebo místní název "na Hrobce". Nedaleká ves Mříčná připomíná snad jméno lecha Mříče, který nad touto krajinou vykonával soudcovskou moc za vlády Spytihněva I. Snad také Drahomíra byla zde na hradě uvítána po svém příjezdu do Čech. Bylo to prý v roce 910. Po smrti Mříčově vládl jeho syn Rokyta, a byl to také on, který přijal křesťanství mezi prvními. V dobách církevních nepokojů byl hrad poničen. Nově zbudovaný hrad došel další úhony v dobách husitských. Jeho zkáza dokonána byla od Švédů. A tak, vedle již zmiňovaných místních názvů, se dochovaly i pověsti, které mlčenlivě doprovází křížový kámen. Stalo se to prý takto:
Za dávných dob žil na Prklíně rytíř, a když mu manželka zemřela, zbyly po ní dvě malé dcerušky. Již se neoženil a staral se o dívenky sám. Rytíř zestárnul a dcery vyrostly ve sličné panny. Po otcově smrti se ony samy musely starat o statek. Při obchůzkách se často zastavovaly u studánky Roubenky. Jednoho dne tam potkaly vladyku ze Mříčné, který na koni projížděl hustým lesem. Požádal o trochu vody a při odchodu nakonec i o ruku starší ze sester. Přestože si obě navzájem slibovaly, že se nikdy nerozejdou, souhlasila starší sestra s nabídkou. Po svatbě, která se konala na Prklíně, si druhý den odvážel vladyka manželku na Mříčnou. Mladší těžce nesla rozchod se svojí sestrou a při loučení se naklonila z okna tolik, že vypadla do hradního příkopu, z něhož ji vynesli již mrtvou. A na památku zůstalo několik jmen a v tom místě postavený kámen, který nesl znamení kříže.
Rytíř Rokyta bydlel více na Prklíně než na svém sídle v Rokytnici. S ním bydlela i jeho sestra Bolka. Často za ní jezdila přítelkyně, se kterou se seznámila ve škole v Budči, kam ji dal otec vzdělávat. Jmenovala se Zdislava a byla dcerou podřipského lecha Bořity. Jednou zas jela Zdislava k návštěvě Bolky a ta ji z okna radostně vítala. Nedočkavá Zdislava předjela své průvodce a spěchala k ní. Kůň se však splašil a pádil příkrou cestou zpět. Zdislava spadla a pád nepřežila, skonala v náručí Bolky, která k ní seběhla dolu. Ta svoji přítelkyni do roka následovala. A tak, na památku přátelství dvou dívek, nechal Rokyta postavit v tom místě kamenný kříž, stojící tam dodnes.
A že se vám zdají oba příběhy podobné? Ano, je to pravda. Jsou to dvě verze podivného sběhu událostí, takové, jaké se dochovaly do dnešních dnů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Antonín Šolc Antonín Šolc | E-mail | Web | 1. února 2014 v 10:37 | Reagovat

Dovoluji si upozornit, že Prklín byl v Tereziánském katastru z roku 1774 je uváděn jako součást Tample a do područí Roztok padl až v současnosti. Citované Na Hrobce je v katastru Tample .
Jinak ale dobrý, děkuji  a uděluji pašáka za zdařillou publikaci pověstí z mojí rodné hroudy
Letos si tam vyšlápnu odlovit kešku a zameditovat nad mlýnicí historie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama