Mlázovice

21. října 2008 v 17:44 | ada.cat |  Zajímavosti a památky mého kraje


OD PRAVĚKU PO TŘICETILETOU VÁLKU


Doba, kdy na území mlázovické a bělohradské podkrkonošské kotliny přišli první lidé, sahá nejspíš velmi hluboko do minulosti. Dokládají to i rozličné archeologické nálezy. Ve sbírkách Městského muzea a galerie v Hořicích jsou uloženy četné artefakty, získané na území Mlázovic. Například soubory keramiky a bronzových předmětů z doby bronzové (dokládají osídlení lidem popelnicových polí) vyzvednuté ze sídlišť a hrobů lužické kultury. Dále předměty pocházející z počátku doby železné. Slovany a dobu hradištní zastupují nálezy ojedinělých železných předmětů.
Historicky je významný příchod Slovanů někdy v 9. a 10. století. Ti zde, po vyhnání Keltů, zakládali své první osady. Z této doby pravděpodobně pochází i název naší obce. Teorie praví, že byl asi odvozen od osobního jména stařešiny slovanského rodu, nazývaného Mlad, který svoje potomky označoval přídomkem Mlazovici.

Nejstarší dochované písemné zmínky o Mlázovicích se objevují již v polovině 12. století. Mlázovice během plynoucích staletí poměrně často měnily svého "majitele". Vystřídalo se zde mnoho zemanských a panských rodů. Mnohdy i poměrně významných. Prvním známým držitelem mlázovické tvrze byl, okolo roku 1360, zeman Jiřík z Mlázovic. Na přelomu 14. a 15. století se stal vlastníkem tvrze zeman Všeslav Chod. Těsně před vypuknutím husitské revoluce přešla tvrz na nového majitele, Jana Černína. Protože to byl stoupenec Východočeské panské jednoty, daly se očekávat problémy. Ty také přišly roku 1424 spolu s husitskými vojsky Jana Žižky z Trocnova. Vojska tvrz i celé Mlázovice obléhala, vypálila, vyplenila a zase táhla dál.

Potom už následuje velmi pestrý seznam vlastníků zdejších držav. Počátek 16. století - holovouský rod Karlíků z Nežetic. Za nich byly Mlázovice těsně před r. 1540 povýšeny s velkou slávou na městečko. K tomuto statutu se vázalo i právo pořádat výroční trhy a používat městský znak. Z této doby také pochází základy náměstí, které se vyznačuje pravidelným obdélníkovým půdorysem.

Rok 1594, opět nový majitel, tentokrát mocný rod Smiřických. Mlázovice jsou zahrnuty do jeho hořického panství. Po bitvě na Bílé hoře a po porážce stavovského protihabsburského povstání, je pánům Smiřickým zabaven jejich veškerý majetek, jelikož poslední člen rodu pánů Smiřických ze Smiřic, Albrecht Jan Smiřický, byl vůdcem tohoto povstání. Mlázovicím se však tímto naskytla ta čest, že roku 1621 přešly do rukou samotného velkého Albrechta z Valdštejna. Ten je ale roku 1634 v Chebu zavražděn a Mlázovice, jak jinak, opět mění pána. Tentokrát přišla řada na italský hraběcí rod Strozziů. V průběhu třicetileté války a v posledních desetiletích 17. století se Mlázovice vylidnily a zpustly. V roce 1651 měly dokonce jen 117 obyvatel.


Poloha:

Mlázovice se nachází na západním okraji pozvičinské kotliny, hřebenech chlumů - Mlázovického a Hořického v nadmořské výšce 306 m .


Historie:
Nejstarší doklady o existenci se datují k roku 1352 a vztahují se ke svěcení farního kostela ve Svatojánském Újezdě. Vystřídalo se zde mnoho zemanských a panských rodů - nejvýznamnější byl poslední člen rodu pánů Smiřických ze Smiřic Albrecht Jan Smiřický - vůdce stavovského povstání v roce 1618.
Po Bílé hoře se Mlázovic zmocnil Albrecht z Valdštejna a po konfiskaci v roce 1634 se dostaly osady do područí cizí šlechty a církevních institucí. Hospodářský a duchovní útlak lidu narůstal a vyvrcholil roku 1775 v rebélii na hořickém panství. Jedním z jejích vůdců byl mlázovský rychtář Matěj Vávra. Významnou kapitolou místních dějin je doba husitská. Mlázovská tvrz a osada stoupence panské jednoty Černína byly sice za trestného tažení Janem Žižkou v 1434 vypleněny.
V okolí Mlázovic bylo dříve 12 železitých minerálních pramenů a ložiska rašeliny. Malé lázně byly zrušeny po 2. Světové válce - lázeňské domy dnes používány na sociální účely.
Památky:
Náměstí - pravidelný obdélníkový půdorys z roku 1540, kdy získaly Mlázovice statut městečka s právem výročních trhů a městským znakem. V roce 1901 byl uprostřed náměstí vztyčen Mariánský sloup z hořické sochařské školy.
V roce 1928 byl vztyčen obelisk věnovaný památce obětí 1. svět. války. Uprostřed náměstí je kašna, na kterou byla v nedávné době nově instalována socha ženy (autor - p. Korec, rodák z Turnova, v současné době bydlí v Mlázovicích).
Kostel Nejsvětější Trojice - státem uznaná památka - postaven 1725 na místě dřevěného kostela, který tu už stával v r. 1360. Největší zvon na kostele byl ulit roku 1593. Hodiny pocházejí ze zrušeného novopackého kláštera Pavlánů







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama