Miluji náš les

30. října 2008 v 15:03 | ada.cat |  Co život přináší i odnáší
Foto:Jiří (Práša) Václavík
Tam odkud pocházím jsem pověstná svými toulkami lesem,mám své místo kam chodím vypovídat svoje trápení,starosti,bolesti i úspěchy.Je to starý strom na okraji lesa,dub který tiše naslouchá když o jeho kmen opřena mu vyprávím...Pak když zmlknu,on šumí svými listy své moudro a tajemství.Sedím,dívám se na malebnou vísku na kopečku a cítím sílu stoletého dubu.Odcházím jiná...posílená a přitom smířená...
Jsou v našem lese zvláštnosti,snad to dělá ta úchvatná kotlina,balvany a celé skály vzácného slepence,snad dutá místa která cítíš když jdeš v pohorkách,snad různé dutiny,rozsedliny,snad stáří či příbehy věkem zapomenuté...
Na svých toulkách se dostávám do dalšího lesa který má v sobě něco zlověstného...Citliví lidé to cítí stejně jako já...a pes...chová se tam jinak...
Kdysi dávno tudy vedla prastará formanská cesta,dole podle říčky těsně pod lesem či snad lesem dle starých dokladů byli tam hluboké hvozdy.Nahoře v lese sídlila banda velmi obávaných krvelačných loupežníků kterým nic nebylo svaté.Koho chytili zabili ukrutným způsobem podřízli mu hrdlo.Les má dle toho i název Hrdla.Byli tak krvežízniví že na ně král poslal vojsko a to konečně ukončilo jejich řádění a ulevilo kraji.Právě na vršku snad konaly své hrůzné činy a toto místo si navěky uchovalo hrůzné vzpomínky.
Každý kout,každá cesta má tu své jméno či svůj příběh svou dušičku nebo stážce ba i strašidlo se tu a tam objeví.V pověstech se vypráví o Hejkalovi,Ohnivém muži,vodníku,bludičkách.Chce to jen tiše jít,naslouchat a pozorně se dívat...
Tak tedy až pojedete naším krajem přiďte pobejt
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zdenek zdenek | 18. ledna 2011 v 18:58 | Reagovat

jirko děkuji a  ať je Ti tam nahoře co nejlépe, nashledanou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama