Jak jsem bloudila

30. září 2008 v 17:55 | ada.cat |  Co život přináší i odnáší

Koupili jsme autíčko a to staré bylo třeba odvézt také protože na něj měl přijít kupec.Manžel jel novým a já za ním se starým a že pojedu za ním abych měla pocit jistoty.Sama bývám ve voze jen zřídka a tak jsem total zblbla a začala se bát.Sice nevím čeho,autíčko jsem uměla dobře ovládat a cestu znám.Můj strach způsobil to,že jsem jela za manželem jako jedno tělo...až....se mezi nás vetřelo jedno auto...druhé...Já jsem ještě nové autíčko neznala a tak jsem se držela barvy vozu a na typ jsem zapoměla.To způsobilo že jsem se chytila úplně cizího auta a jela někam...neznámo kam.Když jsem to po chvilce zjistila,sjela jsem z výpadovky k benzince a hledala mobil že manželovi zavolám že jsem se ztratila...jenže jak skoro celý rok mě mobil vadí nyní když jsem ho potřebovala jsem ho neměla.Chtělo se mi brečet,pak jsem vylovila cigáro a zapálila si a napadlo mě že bude mít o mě strach tak jsem se koukala co nejrychleji dostat kam mám.Vylezla jsem z vozu a šla se zeptat na benzinku.Ještě jednou jsem se pro ujištění zeptala asi o dva km dál a najela správně na výpadovku.Holky ta úleva když mě manžel dojel.Věřte že jsem ho snad nikdy neviděla raději. :-))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama